- Mensik Josef --- 27. 11. 2003
Re: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti
K tomutu názoru se připojuji neboť u svých včelstev které jsou z části v moravanech a sčásti v tenkostěných úlech již druhou sezonu tak pozoruji stav včelstev ze změnou úlu nijak nezhoršil ani nezlepšil. Melicitózní snůškou však byli postiženy nejvíce roje s nejvyššími výnosy, ale také vykazovali rrychlý rozvoj na jaře. Proto si rovněž myslím, že problém není v typu úlu, ale v genetice včelstva pro daná stanoviště. V letošním roce jsm k tomu ještě přidal úly se zasítovaním dnem ale ne po celé ploše. Jsem zvědav?
Pepan
. ----- Original Message ----- From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, November 26, 2003 6:01 PM Subject: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti
> Neodpovídám na příspěvek podrobně, chci jen doplnit k dosud probíhajícícm > pokusům (PS nástavky : jednostěnné), že u obou skupin včelstev je těch > informací víc než jen výsledné výnosy medu.Tak během jarního rozvoje se u > nich měřila síla včelstev, množství zásob a rozloha plodu. Proto další > analýzy a vývody budou moci být přesnější - konkrétnější po zveřejnění > dalších údajů v chystaném článku. > Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a > zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam napsáno. > Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech > výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené > 18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i > pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně > vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly > rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená > včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe. > Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou > použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v > menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m > n.m.) zrovna tak. > Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji. > Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k > tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil > všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem si, > že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné dřevěné > nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží. > Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil nástavky pro > asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní rám nástavku ze > dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren, vně síťovina a nátěr). > Tyto nástavky v posledních letech postupně dožívají - dřevěné rámy a > sololity nahnívají i navzdory nátěru před osazením včelama, některé z nich > zvenku poničily sýkorky. Dřevěné jsou stále vpořádku (občas některý > potřebuje jen obnovu nátěru). Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem > sice jsou zatím zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově), což > při stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.). > A další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde nepsal: My > včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit či docela potlačit > určitou (někdy se projevující) nevýhodu jednostěnných nástavků (jde hlavně o > jarní rozvoj) a tou je výběr geneticky vhodných linií či kmenů včel. Plodné > linie, které hodně plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků, jsou > v nevýhodě - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost včelám, > které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu (tlumící > teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat (mají zdatnější > včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové těleso, menší nároky na > tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem našel a chovám, možná i proto jsou > rozdíly mezi oběmi pokusnými skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta > pomalejší, ale s trvalejšími výsledky. Celkově jsem názoru chovat včelstva
> přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání), podobně > jako je tomu v přírodě, protože jen tak můžeme vybírat ty matky, které jsou > s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k tomu geneticky podmíněné > předpoklady. Jinak řečeno - stále diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl > včelám, aby byl pro ně co nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně - pro > naše úly a technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely! > > K. Čermák > > > Original Message ----- > From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, November 24, 2003 1:06 PM > > > >O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace > . > . > > J. P. B. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4614
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |